Úředníci prověřují korunové dluhopisy. Jaké fígle slouží k daňovým únikům?

Vydat a koupit korunové dluhopisy samo o sobě nelegální není. K nejznámějším emitentům patří Agrofert, tehdejší majitel Andrej Babiš (letos společnost převedl pod svěřenský fond, kam také spadá společnost Mafra, vydavatel deníku MF DNES). Dalšími jsou Student Agency podnikatele Radima Jančury, firmy z hazardní skupiny Synot senátora Iva Valenty nebo developer Ekospol Evžena Korce.

Finanční správa zpozorněla ve všech případech, kdy dluhopisy nakoupili majitelé emitujících firem nebo jiná „spojená osoba“. To je někdo, kdo firmu ovládá, řídí nebo má ve firmě v důležitých pozicích blízké lidi či příbuzné. Jak by v takovém případě ke zneužití mohlo dojít? Firma musí při kontrole dokázat, že skutečně potřebovala půjčit a proč. Pokud má dostatek vlastních finančních prostředků a nepotřebuje další na rozvoj či investice, zavání to zneužitím dluhopisů.

Zbytečná půjčka

„Měl by tam být projekt, který chce firma realizovat nebo důkaz, že jí banka v daném období nechtěla prostředky půjčit,“ vysvětluje Jaroslava Hanková, daňová expertka poradenské společnosti APOGEO. Hájit se firma může třeba výpadkem příjmů: když její odběratelé platí za dlouhou dobu nebo vůbec a firma potřebuje rychle půjčit.

Příliš vysoký úrok

Další podezření může padnout na výši úroku. Firma si musí obhájit, proč na dluhopisy nasadila úrok štědřejší, než je obvyklý úrok v dané době a pro podobnou firmu v podobné situaci. Vyšší úrokový náklad znamená, že firma vykáže nižší zisk a zaplatí státu nižší daň z příjmů.

To majiteli korunových dluhopisů, který je s firmou majetkově nebo jinak propojený, hraje do karet. Je to způsob, jak si z firmy vytáhnout zisk zcela bez daně. Ta by jinak byla poměrně vysoká – ze zisku nejprve firma platí daň 19 % a následuje daň z dividendy či z podílu na zisku ve výši 15 %. Z pohledu zákona představuje přehnaně vysoký úrok porušení předpisů o převodních cenách. „Záleží na tom, jak je vysoký.

Finanční úřad zkoumá situaci konkrétní firmy v době, kdy si prostřednictvím dluhopisů půjčila – zkoumá, v jaké oblasti podniká, jak je riziková, jaká je délka splatnosti dluhopisu. Důkazní břemeno, že úrok odpovídal trhu, nese daňový poplatník,“ vysvětluje Hanková. 

V roce 2012 si firmy mohly půjčit za 4 až 6 procent, ale klidně i za víc, pokud nebyly v dobré kondici. Dokazování je na firmě. „Na problematiku převodních cen má finanční úřad své specialisty, ty už rohlíkem neopijete,“ dodává poradkyně. 

Finanční správa chce v takovém případě důkazy, že prodej majetku firmě nebyl čistě účelový. Jinými slovy, že celá transakce nebyla vymyšlená jen proto, aby se z firmy vytáhly nezdaněné peníze. „Poplatník musí prokázat, že majetek se pořizuje za tržní cenu a také proč majetek kupuje. Měl by to být majetek, který firma potřebuje k podnikání – například za účelem dalšího obchodování nebo investic,“ říká Hanková.

Finanční úřad se pak ptá, jestli a jak firma majetek zhodnocovala či používala pro ekonomickou činnost a jestli ve firmě jen tak neleží bez dalšího využití. Takto zaparkovaný majetek by totiž původní majitel mohl v budoucnu klidně koupit zpátky – předražené dluhopisy by mu na to bohatě vydělaly. 

Nákup bez placení

Firma vydá korunové dluhopisy, její majitel nebo osoba spojená je koupí, ale ve skutečnosti za ně nezaplatí. Úrok dostává. „Neumím si představit fingovaně koupit dluhopis jen tak. Nicméně mohlo by jít o variantu prodeje majetku. Majitel by prodal firmě majetek a místo peněz by dostal dluhopisy – pohledávka by se mu takto započetla,“ uvažuje Hanková. Klidně by tak mohlo jít o kombinaci všech předchozích triků. Informaci, na které firmy či fyzické osoby podala Finanční správa trestní oznámení, úřad nesděluje.

„Jednalo se o případy, kdy vzniklo podezření na zkrácení daně na dani z příjmů,“ uvedla Petra Petlachová, mluvčí Finanční správy. Některé firmy už na kontrolu z finančáku reagovaly tím, že úroky z korunových dluhopisů vyňaly ze základu daně a daň ze zisku doplatily. Na kontrolu jednotlivých případů korunových dluhopisů nemá Finanční správa žádný sofistikovaný systém – kontroloři ručně procházejí účetní doklady. „Modus operandi takovýchto kauz je až na výjimky jedinečný,“ vysvětlil v dopise rozpočtovému výboru Martin Janeček, ředitel Finanční správy. 

Pro novináře

Nechte si zasílat náš newsletter

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací