Kontrola převodních cen je stále v popředí zájmu Finanční správy

24.6.2021

picture

Související služby

Daňové poradenství

Zpět na výpis

Ministerstvo financí na svých webových stránkách zveřejnilo tiskovou zprávu, ve které prezentuje výsledky Finanční správy v oblasti kontrol převodních cen čili Transfer pricingu. Ač se obvykle spíše distancuje od spojování s kontrolní činností správce daně, v tomto případě se ke kontrolním výsledkům aktivně hlásí.

Dle tiskové správy MF v roce 2020 Finanční správa provedla 249 kontrol zaměřených na převodní ceny mezi spojenými osobami, což přineslo dodatečné doměření daně z příjmů ve výši 1,4 mld. Kč a zvýšení daňového základu kontrolovaných subjektů o 7,9 mld. Kč. Celkem mezi lety 2014-2020 proběhlo už 2 431 kontrol, na jejichž základě byla doměřena daň ve výši 4,5 mld. Kč a byl zvýšen daňový základ o 46,9 mld. Kč.

Připomeňme, že transfer pricing je nastavení cen transakcí mezi spojenými osobami, kdy jejich nastavení neodpovídající tržním podmínkám vede k nesprávnému stanovení základu daně.

 

Rok

Doměřená daň
(v mil. Kč)

Zvýšení základu daně včetně snížení ztráty
(v mil. Kč)

2014

59

504

2015

446

2 823

2016

886

13 286

2017

189

1 264

2018

1 216

18 038

2019

356

3 130

2020

1 362

7 861

Zdroj: https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2021/financni-sprava-domerila-v-lonskem-roce-42033

Prezentované údaje však postrádají bližší specifikaci a mohou být zavádějící. Pokud se jedná o prosté údaje o výsledcích daňových kontrol, tedy nepravomocných rozhodnutí, měla by být vzata v potaz pravomocně doměřená daň. Nadto tu je možnost daňového subjektu napadnout rozhodnutí správce daně správní žalobou, kdy výsledek soudního řízení může mít zásadní vliv na výsledek daňového řízení. Samostatnou kapitolou je pak inkaso samotné daně. MF si musí být vědomo jak odložené splatnosti daně v případě podaného odvolání, tak i možného odkladného účinku splatnosti daně v případě soudního přezkumu.

Na druhou stranu je nutné přiznat, že česká Finanční správa patří v oblasti kontroly převodních cen k lepšímu průměru zemí EU. Především Specializovaný finanční úřad se kontrole převodních cen věnuje již řadu let a patří mezi průkopníky v této oblasti. K prezentovaným výsledků lze také dodat, že tyto jsou výsledkem daňových kontrol, které v případě převodních cen nezřídka trvají, i s ohledem na mezinárodní prvek, více než tři roky. Z pohledu prostého plynutí času tak lze zkonstatovat, že se za rok 2020 jedná o výsledky daňových kontrol zahájených v letech 2017, resp. 2018.

Co o Vás ví Finanční úřad ve vztahu k převodním cenám

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob se skládá celkem z šesti částí, kam spadá záhlaví a pět oddílů. Nedílnou součástí přiznání jsou nicméně i přílohy. Relativně nová povinná příloha pro právnické osoby je Samostatná příloha k položce 12 I. oddílu obsahující transakce mezi spojenými osobami.

Spojenými osobami jsou dle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

  • kapitálově spojené osoby – jedná se o případ, kdy se jedna osoba podílí přímo či nepřímo na kapitálu nebo hlasovacích právech jiné osoby a tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv,
  • jinak spojené osoby – jedná se například o osoby podílející se na vedení nebo kontrole jiné osoby, ovládané a ovládající, osoby blízké nebo osoby, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.

S odkazem na výše zmíněné ustanovení by se ceny mezi spojenými osobami neměly lišit od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích, za stejných nebo obdobných podmínek, tzv. „pravidlo tržního odstupu“.

Data získaná z této povinné přílohy umožňují dle slov Finanční správy lépe zacílit daňové kontroly na potenciálně rizikové daňové subjekty a transakce. Navíc příprava i samotná daňová kontrola je nyní mnohem efektivnější [1].

Finanční správa však nemá při zacílení daňové kontroly na potenciálně rizikové daňové subjekty a transakce k dispozici pouze data z této přílohy. Z důvodu implementace Country by country reportingu (dále jen „CbCR“), do zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, má finanční správa k dispozici účinný nástroj pro posouzení převodních cen v rámci jednotlivých nadnárodních skupin podniků.

Povinnost sestavovat a podávat zprávu podle zemí se však týká pouze nadnárodních skupin podniků, jejichž konsolidované výnosy za celou skupinu jsou nejméně 750 mil. EUR. Tuto zprávu vypracovává sama nadnárodní skupina podniků, prostřednictvím některé ze členských entit [2]. Zpráva podle zemí, jež obsahuje rozšíření dokumentační povinnosti v oblasti převodních cen, je členěna podle jednotlivých jurisdikcí. Na úrovni EU se nyní oživila diskuse k veřejnému CBCR, jehož formální naplnění lze očekávat nejdříve na podzim letošního roku.

Dalším informačním zdrojem z důvodu implementace tzv. „Směrnice DAC 6“, je novelou zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zavedení další oznamovací povinnost, která podléhá automatické výměně informací.

Na základě uvedeného lze říci, že z důvodu vzrůstajících aktivit na mezinárodním poli se zvyšuje i zájem Finanční správy o problematiku převodních cen. Důkazem je např. vydání Pokynu GFŘ D-34 Sdělení k uplatňování mezinárodních standardů při zdaňování transakci mezi sdruženými podniky. Tento pokyn se zabývá srovnávací analýzou, vč. benchmark analýzy, aplikací mezikvartilového rozpětí, ale i rozlišením mezi právním a ekonomickým vlastníkem nehmotného majetku pro účely nastavení cen mezi spojenými osobami [3]. Se zvýšenou aktivitou Finanční správy v oblasti kontroly převodních cen souvisí i přijetí nového zákona č. 335/2020 Sb., o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů v Evropské unii, ve znění pozdějších předpisů.

K tomu si připočtěte novelu AML zákona, registr skutečných majitelů, „běžné“ informační zdroje správce daně jako ORBIS, registr bankovních účtů, mezinárodní výměnu informací atd. a zjistíte, že správce daně o Vás ví značné množství informací, které využívá ke své činnosti a především při výběru k daňové kontrole.

S ohledem na ustálenou judikaturu, ale i dle ustanovení § 92 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, musí právě správce daně v případě daňové kontroly zjistit skutečnou převodní cenu a vyčíslit případný rozdíl. Daňový subjekt musí být schopen prokázat všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém přiznání. Přestože daňová legislativa výslovně neukládá povinnost vypracovat dokumentaci k vnitroskupinovým cenám, důkazní břemeno v případě daňové kontroly nese daňový subjekt, který by měl být schopen obhájit způsob nastavení převodních cen a prokázat, že se tyto ceny neliší od cen na trhu běžných. Právě dokumentace k převodním cenám, ale i znalecký posudek ve věci stanovení převodní ceny, představují silný důkazní prostředek při daňových kontrolách. Možností je i využití institutu závazného posouzení dle § 38nc zákona o daních z příjmů.

Uvedené lze zakončit přiléhavým příslovím, které v daních platí dvounásob „štěstí přeje připraveným“.

 


[1] Informace o činnosti FS České republiky za rok 2017.
[2] Sdělení k podávání zprávy podle zemí.
[3] Informace o činnosti FS 2019.

Autor: Ing. Martin Bortlík

Autor
Ing. Martin Bortlík Tax Policy & Controversy Manager
Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.