Plánované změny v účetní legislativě

7.5.2021

picture

Zpět na výpis

Ministerstvo financí v loňském roce zveřejnilo návrh věcného záměru zákona o účetnictví. Zákon č. 561/1991Sb., o účetnictví (dále také pouze „zákon o účetnictví“) byl naposledy novelizován s účinností od 1. ledna 2016. Nejvýznamnější změnou byla zejména kategorizace účetních jednotek, s níž souvisely rozdílné povinnosti pro dané kategorie a v principu také audit účetních závěrek.

Nutno říci, že tato nová povinnost vnesla do postupů některých účetních jednotek trochu zmatku, zejména pak při zařazení účetní jednotky do kategorie v prvním roce po novelizaci nebo při založení společnosti. Také odborná veřejnost si musela na tyto změna poměrně dlouho zvykat.

Druhým velkým tématem bylo rapidní snížení kritérií pro sestavení konsolidované účetní závěrky (o více než 2/3).

Článků k novelizaci zákona o účetnictví k 1. lednu 2016 již bylo napsáno nepřeberné množství. Pojďme se tedy nyní zaměřit na to, co nám zákonodárci chystají v oblasti účetnictví v budoucnosti. Jelikož legislativní procesy v průběhu roku 2020 byly značně zpomaleny situací ohledně epidemie COVID 19, nenabyla novela zákona o účetnictví účinnosti od 1. ledna 2021. Pravděpodobně se tak stane 1. ledna 2022.

Hlavním záměrem připravované novelizace je postupná harmonizace s účetními předpisy EU. Návrh nově upravuje použití mezinárodních účetních standardů IFRS v případě účetních jednotek podléhajících dohledu ČNB a působících na finančním trhu. V tomto článku se zaměříme na 3 podstatné změny, které by nová účetní legislativa mohla přinést. Zatím se však jedná o věcný záměr a tedy uvažovanou variantu. Tyto změny tak nemusí být nakonec realizovány, nebo mohou být předmětem pozměňovacích návrhů.

Zveřejňování účetních závěrek do veřejného rejstříku

Povinnost zveřejňovat účetní závěrku mají veškeré účetní jednotky, které jsou zapsány do veřejného rejstříku, nebo v případě, že to nařizuje zvláštní právní předpis. Veškeré obchodní korporace, které jsou zapsány do obchodního rejstříku, tak mají povinnost zveřejnit v něm svou účetní závěrku, případně konsolidovanou účetní závěrku. Velké množství subjektů ji však nezveřejňuje, v některých případech sice ke zveřejňování dochází, avšak informace jsou zveřejněny neúplně (např. je zveřejněna rozvaha, nikoliv výkaz zisku a ztráty apod.).

Návrh pracuje v současné době se dvěma variantami. První počítá se zveřejněním pouze agregovaných informací nebo pouze některých ukazatelů, které nejlépe budou reflektovat finanční zdraví společnosti. K tomuto návrhu jsem poměrně skeptický, protože efekt může být pouze částečný a některé účetní jednotky nezveřejní ani tyto údaje. Nejlepší variantou je dle mého názoru varianta druhá, kterou navrhuje pracovní skupina pro zveřejňování účetních závěrek. Pracovní skupina navrhuje, aby bylo umožněno předávání účetních závěrek v elektronické podobě do veřejných rejstříků prostřednictvím správce daně. Povinností každého subjektu je k přiznání k dani z příjmů právnických osob svoji účetní závěrku. Tento způsob by tedy zcela vyřešil stávající situaci, protože každý subjekt, který podá přiznání k dani z příjmů právnických osob, by také zveřejnil svoji účetní závěrku.

Pravidla pro sestavení konsolidované účetní závěrky

Jak jsem již zmiňoval v úvodu, od 1. ledna 2016 došlo k rapidnímu snížení kritérií pro skupiny účetních jednotek, kdy musí konsolidující účetní jednotka sestavit konsolidovanou účetní závěrku. Valná většina menších skupin účetních jednotek tak poprvé k 31. prosinci 2016 musela vyhotovit konsolidovanou účetní závěrku, byť to v řadě případů nedávalo příliš smysl. Řeč je zejména o situacích, kdy konsolidační celek zahrnoval 2 účetní jednotky (mateřskou a dceřinou společnost), 2 ze 3 kritérií byla splněna velmi těsně a skupinu vlastní jedna fyzická osoba. Řada majitelů takových skupin poté vnímala sestavení konsolidované účetní závěrky jako byrokratickou povinnost a hovořila o sestavení pouze „do šuplíku“. Každá konsolidovaná účetní závěrka navíc musí být ověřena auditorem, takže náklady na její sestavení nejsou zanedbatelné.

Návrh nového zákona alespoň částečně takové situace řeší, protože využívá ustanovení směrnic EU, kde jsou vyjmenovány možnosti osvobození od povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku. V případě kategorizace skupin účetních jednotek tak návrh budoucí legislativy počítá s tím, že skupina účetních jednotek může využít možnost zvýšení hraničních hodnot úhrnu netto aktiv či celkového obratu o 20 %. To by tedy znamenalo, že povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku budou mít skupiny s hodnotami celkových netto aktiv vyššími než 120 mil. Kč (namísto 100 mil. Kč) a tržbami vyššími než 240 mil. Kč (namísto 200 mil. Kč). Řada skupin účetních jednotek, kde hodnoty těchto ukazatelů byly hraniční, tak může využít možnost osvobození od povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku. V těchto případech tento návrh skutečně dává smysl, protože řada těchto entit nespatřovala v povinnosti konsolidovat žádnou přidanou hodnotu.

Povinnost sestavení účetní závěrky dle mezinárodních účetních standardů IFRS

Povinnost sestavovat účetní závěrku dle mezinárodních účetních standardů IFRS mají dle současné účetní legislativy pouze společnosti, které jsou obchodní společností a jsou emitenty investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu (§ 19a zákona o účetnictví). Dle návrhu nové legislativy by měla být tato povinnost značně rozšířena. Nově by účetní závěrky dle mezinárodních účetních standardů IFRS měly sestavovat následující subjekty:

  • obchodní společnosti, jejichž investiční cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu EU
  • banky
  • pojišťovny
  • zajišťovny
  • družstevní záložny
  • penzijní společnosti
  • transformované fondy
  • účastnické fondy
  • investiční fondy
  • investiční společnosti
  • nebankovní obchodníci s cennými papíry.

Je tedy zřejmé, že nová legislativní úprava počítá s výrazným rozšířením této povinnosti. Cílem tohoto návrhu je přiblížení české účetní legislativy k té evropské a snížení administrativní náročnosti spojené se zvláštními evidencemi založenými právě na mezinárodních účetních standardech IFRS, které jsou vyhotovovány pro účely různých sektorových regulací. Zákonodárce si od tohoto kroku slibuje také zvýšení prestiže a konkurenceschopnosti.

Z pohledu účetních jednotek, které jsou například fondy kolektivního investování nebo investičními společnostmi, může tato změna znamenat výraznější komplikace a určitě také zvýšení nákladů na provoz společností. V rámci České republiky jsme pořád ještě v situaci, kdy řada účetních i externích poradců nemá dostatečné zkušenosti a odborné znalosti, aby byla schopna účetní závěrku dle IFRS sestavit. V současné době se totiž tato povinnost nedotýká velkého množství účetních jednotek. Denním chlebem je tato problematika zejména pro účetní experty ve společnostech, které tyto povinnosti dlouhodobě mají nebo pro částečně střední, ale spíše velké poradenské skupiny. Řada účetních jednotek tak bude muset tuto situaci řešit buď outsourcingem účetních služeb, nebo přijetím nových účetních expertů. V obou případech by mělo dojít ke zvýšení nákladů na běžný provoz. Třetí variantou je zaškolení a aktivní přístup současných účetních, kteří však s touto problematikou neměli dosud zkušenosti. Dá se tedy předpokládat, že účetní experti s přesahem do IFRS budou v budoucnosti na českém pracovním trhu nedostatkovým zbožím. Nejšťastnější tak budou manažeři takových společností, které již těmito odborníky disponují v současné době.

Závěrem ještě dodejme, že se jedná pouze o výběr tří významnějších změn z návrhu věcného záměru zákona o účetnictví Ministerstva financí České republiky. Je jen otázkou zda v současné podobě bude nakonec novelizace zákona o účetnictví schválena a kdy se tak stane.

 

Autor článku: Ing. Jaromír Chaloupka

Zdroj: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBHXJBT1V

 

Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.