Rozhovor na téma škody a újmy spojené s Covid19 a NZoZ

18.3.2021

picture

Související služby

Znalecká kancelář a oceňování

Zpět na výpis

Připravili jsme si pro Vás rozhovor s naším odborníkem a partnerem Pavlem Tůmou.

Nový zákon o znalcích – jak ho vnímáte vy?

Celkově ho vnímám jako problematický, protože není všechno připraveno tak, jak by mělo.

Není evidence znaleckých posudků a ani není k dispozici evidence znalců. Spoustu znalců pokročilého věku nový zákon odrazuje od znalecké činnosti a zároveň je zde problém ohledně nových zájemců, kteří se chtějí znalecké činnosti věnovat.

Jak nový zákon vidíte z pohledu vnímání znalců? Neměl by nový zákon přispět k protříbení trhu, aby bylo více kvalitních a kvalifikovaných znalců?

V dlouhodobém horizontu ano, odhaduji to cca na 2 - 3 roky, ale může zde nastat problém při zpracování posudků pro veřejnou sféru (především pro soudy, policejní orgány apod.) V rámci nového zákona pro znalce mohou orgány státní moci sledovat, na kolika posudcích aktuálně znalec pracuje. Objem znalecké práce neubývá a do budoucna bude pravděpodobně spíše narůstat.

V momentě, kdy se znalecká obec zmenšuje, a nejsou noví uchazeči, je velké riziko, že stávající znalci začnou být zahlceni. Z toho lze usoudit, že práce nebude pro znalce ekonomicky výhodná, protože budou nuceni většinu posudků zpracovávat pro veřejnou sféru a nebudou mít prostor vydělávat ve sféře soukromé. Znalci mají stropované odměny, které se pohybují od 150-200 – 400 Kč/hod. Tlak na ceny je zde velký a hladina férové ceny je posunuta.

Shledáváte paralelu se slovenským zákonem?

Když jsme v listopadu 2020, ještě před tím, než byly dostupné informace z Ministerstva spravedlnosti, evidovali situaci o novém zákoně o znalcích, měli jsme za to, že má ambice přiblížit se tomu slovenskému. Jediné, co jsme zjistili, bylo to, že se neliší v oblasti oprávnění.

Pro každé oceňované aktivum je potřeba mít znalce specialistu a nezáleží na hodnotě ocenění. Každý znalecký posudek musí být zpracováván pouze ZNALCEM, do konce roku 2020 postačovalo, aby ústavy (dnes už znalecké kanceláře) měly oprávnění. Ocenění musel podepsat člověk, který jednal za právnickou osobu. Nebyloa zakázáno, aby části zpracovali juniorní zaměstnanci. Od 2021 nikdo z těch, kdo nemá znalecké oprávnění, nemůže zpracovávat znalecké posudky. Nyní můžu v našem oddělení podepisovat a zpracovávat posudky pouze já. Pokud by to zpracoval kdokoli jiný, tak je to v rozporu se zákonem a hrozí nám sankce.

Setkal jste se již s vypracováváním znaleckých posudků spojených se škodami, újmami v důsledku COVID 19?

Zajímavý dotaz, já se zaměřuji více na ekonomické aspekty. V tomto případě by se jednalo o aspekt právní. U poptávky, kterou jsme řešili, jsme zvolili přístup stanovit část škody v reálném čase a dali jsme klientovi modelové schéma, aby náš výstup mohl použít i po vydání. Tento výstup slouží k tomu, aby si mohl poškozený dosadit do modelu veličiny a tím zjistit, kolik by škoda mohlao dělat do budoucna i po vydání ZP.

Nebojíte se, že budou lidé nahlašovat vzniklé škody v  souvislosti s COVID 19, i kdyby to nebyla opravdová příčina? Zjednodušeně, zda toho nebudou zneužívat?

Zatím jsem se s tím mockrát nesetkal. Znalec vždy zodpovídá za výsledek, ve chvíli, kdy by nebyl znalec o případu přesvědčen, nerealizuje se zakázka. Sám to musí konfrontovat vlastními analýzami, může do toho zasáhnout a redukovat, jen pod to pod co se může/chce podepsat. Po novu (NZoZ) v režimu znaleckého posudku se musí zdůvodňovat, jakým způsobem znalec ověřoval podklady od klienta, nejen jak ověřoval, ale i jak je konfrontoval s veřejnými zdroji. Jeden ze zdrojů dat jsou účetní závěrky – znalec není účetní, z mého pohledu by se měl znalec primárně zaměřit na kontrolu výkazů, pasiva/aktiva – jestli nejsou základní numerické chyby…

V souvislosti s COVID 19 nestačí jen řešit plán a predikci, ale řeší se spor s veřejnoprávním orgánem, se státem, který způsobil v souvislosti s opatřeními nějakou škodu/újmu a měl by to nějakým způsobem rehabilitovat. Znalec i advokát by měl řešit tu příčinnou souvislost.

Kdyby tu nebyla opatření, jak by to vypadalo. Nezvýšila by se nemocnost? Neumírali by lidé na ulicích? Pokud by tomu tak bylo, nebyl by prodejce potravin stejně bez zákazníků? Dalším měřitelným faktorem by měl být strach. Kdyby nebyla opatření, nebáli by se lidé vycházet z domu a nakupovat? Neklesly by prodejcům tržby i tak?

Škoda opravdu vznikla a je spojená pouze s opatřeními, která byla zbytečná. Doporučuji porovnávat se zahraničními jurisdikcemi, liberálnějšími, jak to probíhalo u nich. Například ve Skandinávii,  kde bylo na rozdíl od ČR rozvolnění a jaký dopad by měly jejich opatření u nás. Zde můžeme narazit na problém, že nátura/fyziologie a fyzická predispozice je jiná než v ČR to může to být slabé místo výstupu.

Není to tedy dost o subjektivním pohledu daného znalce?

Ano je, ale dnes už musí znalec vše podle NZ prokázat. To znamená odcitovat a spočítat, pokud to znalec neudělá a neprokáže, že je to nesporné, tak je jeho posudek oslabený. Důsledkem by byla zbytečná práce znalce, protože by posudek před soudem neobhájil. Soudce volně hodnotí důkazy a jedním z nich je právě posudek, dále také přípisy advokátů, státního zástupce atp.,rozsudek je  pak čistě na  rozhodnutí soudce.

 

 

Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.