Co přijde po stravném? To už snad chybí jen paušál na dopravu, kritizuje vládní daňové plány expert

19.8.2019

picture

Zpět na výpis

Daňové výjimky chtěla zrušit řada ministrů. Každou si ale hájí silná lobby, říká Jiří Žežulka

Ministerstvo financí připravuje hned několik významných daňových reforem. Plánuje zavést paušální daň pro podnikatele, zrušit některé daňové výjimky, změnit systém stravenek nebo zbavit se superhrubé mzdy. Podle bývalého generálního ředitele Finanční správy Jiřího Žežulky by vláda měla hlavně snížit daně, a to všem bez výjimek.

Vláda chce ulevit malým a středním živnostníkům s příjmem do milionu korun a zavést paušální odvody. Je to správná cesta?

Jestliže je motivem snížení administrativní zátěže, pak je tohle určitě správná cesta. Pokud paušální daň spatří světlo světa, tak lidé nebudou muset podávat daňové přiznání, ani hlášení kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Skutečně se jim tedy uleví a může to pro ně mít velmi pozitivní efekt.

Využijí to vůbec, protože 500 korun měsíčně navíc může být pro některé z nich velkým zásahem?

V současné době se pohybujeme pouze v rovině spekulací, protože nikde nebylo publikováno, jaké parametry by paušální daň měla mít. Takže není známo, pro koho bude výhodná. Můžeme ale očekávat, že nebude výhodná pro ty, kteří dlouhodobě podnikají se ztrátou. Paušální daň ale zablokuje i slevy. Ti, kteří je dnes uplatňují třeba na vyživované děti, je nebudou moct využít, a pravděpodobně ani pro ně tak paušál nebude výhodný.

Podpoří tento krok podnikatelské prostředí?

Svůj účel to splnit může, otázkou jsou už zmíněné parametry a počet zapojených subjektů do tohoto projektu. Já si myslím, že bude úspěšný, pakliže se do něj přihlásí vyšší desítky tisíc podnikatelů.

Na jedné straně chce vláda ulevovat podnikatelům, na straně druhé i zaměstnancům, a to prostřednictvím zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu na 19 %. Měli jsme se superhrubé mzdy zbavit už dávno?

Pokud si dobře vzpomínám, kdyby nedošlo k novele jistých zákonů, tak by superhrubá mzda byla už daňovou minulostí. Je otázkou, jestli je její zrušení dneska v Poslanecké sněmovně průchozí a jestli si to náš rozpočet může dovolit.

Právě o to jde. Protože ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) mluví v souvislosti se superhrubou mzdou o výpadku v rozpočtu ve výši 30 miliard. Na druhé straně se zvyšuje spotřební daň a jedná se třeba o digitální dani. Mohou tento nový výdaj dorovnat?

Za konstantních okolností by nové daně nebo navýšení těch stávajících výpadek kompenzovat mohly. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že výdaje státního rozpočtu za posledních pár let enormně narostly. Mám z toho pocit, že dneska hledáme všechny možné dodatečné zdroje, abychom rozpočtu zajistili peněžní prostředky, kterými budeme financovat další výdaje.

Platí tedy Češi i kvůli vysokým výdajům státu příliš na daních?

Rozhodně můžeme říct, že korporátní daň 19 procent nepředstavuje v Evropě nějakou výjimku. Máme ale jedno z nejvyšších zdanění práce, protože do něj musíme počítat nejen daň z příjmu, ale zároveň povinné odvody. A pakliže by se vláda chtěla zamyslet, mělo by to být asi tímto směrem.

Příští rok nás čekají i změny v DPH, které vláda připojila k novele zákona o EET. Nepovede takový krok k podvodům s nižšími sazbami?

Vždycky platilo a stále platí, že máte-li vícero sazeb, vždy se najde někdo, kdo bude chtít svoje plnění uskutečňovat v nižší a zároveň přijímat ve vyšší sazbě, aby mu vznikal nadměrný odpočet. Více sazeb znamená větší snahu některých poplatníků daň krátit, případně neodvádět v zákonné výši.

Došli jsme tedy k výjimkám. Některé z nich chce ministerstvo rušit. Mluví se také o změně systému stravenek. Máme obecně v daňovém systému příliš výjimek?

Pamatuji si historicky několik ministrů, kteří se vždycky snažili ze zákona o dani z příjmu vynechat všechny možné výjimky. Nicméně za každou z nich většinou stojí nějaká silná lobbistická skupina. Stravenky jsou toho jistě příkladem.

Na druhou stranu pakliže přiznáváme zaměstancům jakýsi paušál na stravování, aniž bychom měli kontrolu, jestli skutečně ty peníze na stravování využijí, tak se můžeme za chvíli dočkat toho, že budeme chtít výdajový paušál na dopravu. Patříme k národům, které se nerady stěhují, takže budeme podporovat mobilitu zaměstnanců. Co přijde dál? Možná by stálo za to zamyslet se nad výší daně, a opravdu ji snížit pro všechny, všem a paušálně.

Vidíte nějaké výjimky, které jsou zralé na odstřel?

Řeknu to trochu jinak, a to na příkladu elektronické evidence tržeb. Velmi mě překvapilo, že se rozdělily fáze v případě stravování a poskytování stravovacích služeb – prodej "z okénka" tak spadl až do třetí vlny, kdežto prodej nápojů a pokrmů v restauracích byl zařazen do první vlny. Tohle samo o sobě považuji za velmi nesystémové a myslím, že to nadělalo velký zmatek jak u podnikatelů, tak ve finále i Finanční správě, a pravděpodobně to mohlo zapříčinit i některé daňové úniky.

Mají tedy vládní daňové reformy jako celek nějaký jasný směr?

Z prohlášení paní ministryně financí jsem pochopil, že si pochvaluje restriktivní nástroje, které byly přijímány kontinuálně řekněme od roku 2012 až do současnosti – tedy zpřísněná registrace podnikatelů v oblasti DPH, elektronická evidence tržeb, kontrolní hlášení. Teď ale nastal čas na to, udělat daňový systém přívětivější a přátelštější pro poctivé podnikatele. Tak si vykládám slova paní ministryně. Tohle je cesta správným směrem, ale už to dávno mělo být.

 

Zdroj: seznamzpravy.cz  

Pro novináře

Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.