Finanční správa přitvrdila a jde častěji po menších rybách

15.6.2020

picture

Související služby

Daňové poradenství

Zpět na výpis

Finanční správa v posledních čtyřech letech přitvrdila. Výrazně stoupl počet případů, kdy kromě doměření daně podává policii podnět k trestnímu stíhání, a to už u částek od 50 tisíc korun.

"Podnikatelé, kteří nejsou při daňové kontrole úspěšní a správce daně jim doměří daň vyšší než 50 tisíc korun, musí počítat s tím, že v jejich případě Finanční správa podá oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby," potvrdil Právu Jiří Žežulka, partner poradenské skupiny Apogeo.

Zatímco v roce 2015 bylo podle výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství u daňových kontrol s doměřenou daní vyšší než 50 tisíc korun podáno trestní oznámení v 55 procentech případů, v roce 2017 to bylo již v 90 procentech a v roce 2018 v 85 procentech případů. Policejní statistiky to potvrzují. Ukazují, že během posledních čtyř let výrazně vzrostl počet policií vyšetřovaných případů trestného činu krácení daně a zároveň rapidně klesla celková suma, o niž měl být u těchto činů stát krácen.

Stručně řečeno, sice se řeší bezmála dvakrát více kauz u trestného činu krácení daně, ale za méně peněz. Z toho lze dovodit, že stát tak jde častěji po "menších rybách". Ani loňský rok, kdy Finanční správu vedla její nová ředitelka Tatjana Richterová, nebyl jiný.

V roce 2015 policie obdržela 630 případů u trestného činu krácení daně. Úhrnem za více než 7,8 miliardy korun. Objasněno bylo v témže roce v této kategorii na 300 případů.

V roce 2018 řešila policie bezmála 1300 případů krácení daně za 3,7 miliardy Kč, objasnila 472 kauz (tj. 36 procent). Loni měla na stole 1100 případů se škodou pro stát za 4,5 miliardy korun a objasněnost byla na úrovni 31 procent (342 případů).

Podle advokáta Ondřeje Trubače, ale správce daně nemusí podávat trestní oznámení automaticky rovnou při doměření daně nad 50 tisíc korun, byť se u tohoto postupu úřad opírá o trestní řád.

"Před podáním trestního oznámení by si měl učinit kvalifikovaný úsudek o tom, zda okolnosti zjištěné při daňové kontrole naplňují alespoň základní znaky protiprávního jednání, jako například snížení daňového základu prostřednictvím fiktivních faktur," tvrdí advokát.

Ne každé zkrácení daně je totiž vyložený záměr, jak obrat státní kasu, ale třeba jen nepořádek nebo nepochopení složitého systému. Pokud k němu došlo smyšlenými fakturami, pak je to jasné, ale realita nebývá vždy tak černobílá.

Nejvyšší soudce František Púry před časem zmínil případ, kdy obviněnému podnikateli vedla dlouhá léta účetnictví jeho matka, na kterou spoléhal. Došlo ke zkrácení daně zhruba o 700 tisíc korun. "Zaujali jsme právní názor, že lhostejnost obviněného nepostačovala k úmyslnému zavinění," vysvětlil Púry.

"Pokud si navíc podnikatel uvědomí chybu a zaplatí daň ještě před zahájením daňové kontroly, měla by přímo ze zákona zaniknout trestní odpovědnost v důsledku účinné lítosti," domnívá se Žežulka.

Přitom trestem je podle něj už to, že kromě úroku z prodlení je hříšníkovi automaticky uloženo daňové penále ve výši 20 procent z doměřené částky. "Zákonodárce bohužel nerozlišuje, zda daňový subjekt jen udělal chybu, nebo šlo o sofistikovanou snahu zkrátit daň," dodává Trubač.

Loni obdržela policie 1100 případů se škodou pro stát za 4,5 miliardy Kč.

Pro novináře

Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.