Podvody s žádostmi o podporu OSVČ

14.8.2020

picture

Zpět na výpis

Problém s falešnými žádostmi o dotace při epidemii je větší, než stát připouštěl

Jaroslav z Prahy dostal začátkem srpna doporučený dopis od finančního úřadu – jeho žádost o covidovou dotaci pro živnostníky byla zamítnuta, protože nedodal všechny potřebné podklady. To ho překvapilo, o žádnou podporu totiž nežádal, navíc má živnosťák pozastavený, je zaměstnanec. Po "pátrání" na úřadu zjistil, že jeho na internetu volně dostupné údaje v živnostenském rejstříku někdo zneužil a pokusil se jeho jménem – ale na svůj účet – vylákat ze státu dotace ve výši 44,5 tisíce korun.

Případů, kdy se finanční dotaci pro OSVČ za období koronavirové krize pokusili podvodníci zneužít, může být podle odhadů úředníků možná i tisíce v celé republice. Jen část z nich byla zatím odhalena a na další se možná ani nepřijde. "Finanční správa eviduje snahu různých osob a lze říci i organizovaných skupin, které se snaží využít tíživého stavu podnikatelů... Zatím podala 49 trestních oznámení s celkovou škodou k 7. srpnu přesahující 32 milionů korun," uvedl Lukáš Heřtus z tiskového oddělení Finanční správy.

Stačilo vyplnit žádost. O tom, že se objevily podvody, informovala správa už v květnu – tehdy hlásila první dvě trestní oznámení a uvedla, že se jí podařilo výplaty podvodníkům zastavit. Na počátku června už dala devět trestních oznámení a ubezpečovala, že má vše pod kontrolou. Ale zdá se, že ne.

Jaroslav se na svém lokálním finančním úřadě, kde byl podat výpověď, od úředníků dověděl, že už tam zaznamenali desítky podobných případů a také že v mnoha případech byly podvodníkům vyplaceny peníze. To MF DNES potvrdil i zdroj obeznámený se situací na finančních úřadech – systém neměl dostatečně nastavené kontrolní mechanismy, a tak záleželo na zaneprázdněnosti a iniciativě úředníků.

Požádat o podporu pro živnostníky zvanou kompenzační bonus nebo "Pětadvacítka" (původně se mělo všem vyplácet 25 tisíc korun) nebylo složité – stačilo vyplnit žádost, uvést jméno, datum narození, telefon, e-mail, číslo účtu a podepsat se pod čestné prohlášení, že dotyčnému koronavirus znemožnil nebo omezil možnosti podnikání.

Přitom by bylo snadné podvodům zabránit: stačilo, aby si stát vymínil, že u této veřejné podpory bude peníze posílat jen na účet, který má podnikatel u něho nahlášený z minulosti. U většiny podnikatelů by to bylo možné. Případně mohl stát trvat na tom, že jiné číslo účtu pro výplatu dotace musí dotyčný nahlásit bezpečným způsobem, třeba přes datovou schránku.

Zkušenost s podobnými podvody přitom už Finanční správa má. "Podobné případy byly řešeny v souvislosti se snahou vylákat neoprávněně přeplatek na dani z příjmů fyzických osob," uvedla Finanční správa.

Podvod spočívá v tom, že jménem zaměstnance nebo za podnikatele cizí národnosti (tyto osoby zpravidla daňové přiznání samy nepodávají) podvodník podá daňové přiznání a vyplní ho tak, aby vznikla vratka. Zároveň v žádosti uvede účet, kam chce přeplatek poslat.

Finanční správa tvrdí, že kontrolní mechanismy nastavené má a využívá je. "Vyvíjíme je soustavně a samozřejmě reagujeme i na aktuální situace a mechanismy zdokonalujeme," říká Heřtus z tiskového oddělení Finanční správy. Spolupracuje přitom s daňovou Kobrou, tedy s policisty a celníky. Konkrétnější ohledně opatření ale být nechce.

Jedním z kontrolních mechanismů je možnost zjistit, zda se číslo účtu neopakuje u více žádostí. "Nepovažuji tyto podvody za sofistikované. Musíte uvést účet, kam chcete bonus zaslat, a správce daně může ověřit, že účet byl použit opakovaně," potvrzuje Jiří Žežulka, bývalý šéf Generálního finančního ředitelství a dnes partner pro oblast daňových sporů skupiny Apogeo. Zda ale v takovém případě dostane úředník varování od systému automaticky, nemůže potvrdit.

Podle informací MF DNES kontroluje úředník žádost důkladněji, jen když na to má čas a pojme-li podezření, že něco nesedí. Intuitivně se pak snaží pravost žádosti ověřit – volá na telefon, který u daného podnikatele vede. V případě Jaroslava úředník poslal e-mail s pokynem k doplnění informací, ovšem na e-mailovou adresu, kterou uvedl podvodník a jež Jaroslavovi nepatřila. Ten se tak dověděl o podvodu až v okamžiku, kdy mu přišel dopis poštou.

Řada živnostníků, jejichž podnikání epidemie nijak nepostihla, a tudíž o podporu nežádali, se zřejmě nikdy nedozví, že se jejich jménem obohatili podvodníci. Finanční úřady kvůli "zrychlení procesu" neposílají do vlastních rukou žádné vyrozumění o tom, že byla žádost proplacena. Zpětné plošné kontroly Finanční správa neplánuje, pokud nevzniknou pochybnosti.

V 5 200 případech Finanční správa vyplatila podporu živnostníkům, kteří sice předtím skutečně žádali, ale zpětně se ukázalo, že nesplnili podmínky. Celkem mají vracet 120 milionů, z toho 116 milionů už bylo uhrazeno. "Dochází i k případům, kdy jsou platby ze strany žadatelů vraceny spontánně, tedy dobrovolně," uvedl Heřtus.

Proč tolik chyb? Podle Finanční správy byla v případě covidové dotace nejdůležitější rychlost. "Na výplatě bonusů jsou závislé osoby podnikatelů a jejich rodiny, kterým znenadání vypadly příjmy z podnikání," vysvětlil Heřtus.

Finanční správa do začátku srpna přijala 917 234 žádostí o příspěvek pro OSVČ a vyplatila zhruba 22 miliard korun. Příjem žádostí skončil 7. srpna. Vyplácí se 500 korun za každý den nouzového stavu – tedy od 12. března do 8. června. Živnostník musí v žádosti čestně prohlásit, že kvůli koronavirovým opatřením (plošné uzavření provozoven a obchodů, zákaz hromadných akcí) musel omezit činnost. Zda byl skutečně postižen, bude Finanční správa prověřovat jen při "důvodných pochybnostech". O podobnou finanční podporu jako OSVČ mohou žádat také společníci malých firem s ručením omezeným a nejnověji lidé pracující na dohodu.
 

Pro novináře

Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.