Za neoprávněně čerpaný kompenzační bonus 8 let vězení? Nesmysl, tvrdí právníci

13.5.2020

picture

Související služby

Daňové poradenství

Zpět na výpis

Odborníci odmítají tvrzení finanční správy, že neoprávněné čerpání kompenzačního bonusu může být trestným činem, za který hrozí vězení.

Podle odborníků je totiž kompenzační bonus v rámci programu Pětadvacítka daní a mohlo by se tak maximálně jednat o trestný čin zkrácení daně. To je však trestné až od hranice 50 tisíc Kč, na kterou podnikatelé v případě kompenzačního bonusu zatím ani dosáhnout nemohou. Reálně tak podnikatelům, u kterých by se zjistilo, že čerpali neoprávněně, hrozí jen to, že budou muset bonus vrátit a zaplatit úrok z prodlení.

Kdo má na kompenzační bonus nárok

Kompenzační bonus 500 Kč denně, o který mohou žádat OSVČ (a brzy budou moct i společníci eseróček), je nastaven poměrně benevolentně. Nárok na něj mají OSVČ (s výjimkou OSVČ vedlejších se souběhem se zaměstnáním), které v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření aspoň zčásti nemohly vykonávat svoji činnost nad míru obvyklou. V zákoně je pak uveden výčet příkladů, z jakého důvodu to může být:

  • nutnosti uzavřít provozovnu subjektu kompenzačního bonusu či omezit její provoz,
  • karantény subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,
  • péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,
  • omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo
  • omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu.

Oproti původnímu plánu tak mají na bonus nárok i podnikatelé, kterým se nepropadly tržby, ale například jim jen klesl počet zakázek (“omezení poptávky”). Jak navíc upozorňují odborníci, výše zmíněné důvody jsou jen demonstrativním výčtem, což znamená, že existují další důvody, které odůvodňují nárok na kompenzační bonus.Většina OSVČ hlavních tak kvůli koronaviru podmínky splňuje a mají na příspěvek nárok.

Úřady mohou nárok zkontrolovat zpětně

Vzhledem k tomu, že se splnění nároku dokládá jen čestným prohlášením, úřady v současnosti nekontrolují, zda má dotyčný na bonus nárok. Nicméně existuje možnost zpětné kontroly.

V zákoně je výslovně uvedeno, že pokud finanční úřad zjistí na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na příspěvek a příspěvek nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné. Z doměrky se sice neplatí žádné penále, ale OSVČ by v takovém případě musela uhradit úrok z prodlení. Ten je ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 %. To znamená, že OSVČ by musela vrátit část nebo celý kompenzační bonus a zaplatit z této částky úrok z prodlení, a to ode dne, kdy mu kompenzační bonus byl připsán na účet, upřesnil serveru Podnikatel.cz advokát Jiří Vaníček.

Finanční správa hrozí vězením

V půlce dubna však finanční správa pro server Echo24.cz uvedla, že v případě „křiklavých“ případů budou kontroly provedeny a předány k řešení orgánům činným v trestním řízení. V jejich kompetenci je následné řízení, došlo-li k podvodu, dle § 209 trestního zákoníku, u kterého je možné s přihlédnutím k nouzovému stavu sazba 2 až 8 let odnětí svobody. Kompenzační bonus podléhá režimu daňového řádu, tedy kontrola je možná 3 roky. Těm, kdo bonus dostali, aniž na to měli nárok, může finanční úřad dodatečně vyměřit daň ve výši neoprávněně vyplaceného bonusu, řekl pro Echo24 Lukáš Heřtus z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.

Vězení nehrozí, odmítají odborníci

Tento výklad ale odborníci odmítají a upozorňují, že v případě kompenzačního bonusu nemůže jít o trestný čin podvodu, nýbrž maximálně o trestný čin zkrácení daně. Jakékoliv vylákání kompenzačního bonusu je jednáním, které lze v režimu trestněprávním postihovat jen a pouze jako trestný čin zkrácení daně. Postihovat jej jako podvod nelze, jelikož zkrácení daně je speciálním typem podvodu, uvedl serveru Podnikatel.cz advokát Ondřej Lichnovský, předseda Unie daňových poplatníků ČR.

Jak doplnil advokát Jiří Vaníček, ze zákona o kompenzačním bonusu ve spojení s daňovým řádem vyplývá, že kompenzační bonus je daní, subjekt kompenzačního bonusu je daňovým subjektem, správcem daně je místně příslušný finanční úřad podle místa sídla (bydliště) OSVČ a při správě kompenzačního bonusu se postupuje podle daňového řádu. Z toho vyplývá, že nemůže jít o podvod dle § 209 trestního zákoníku, ale maximálně o zkrácení daně dle § 240 trestního zákoníku.

Zkrácení daně je však trestné až od hranice 50 tisíc Kč. Pro spáchání zkrácení daně je třeba, aby došlo k vylákání vratky alespoň ve větším rozsahu, což jen 50 000 Kč a více. Do této částky se započítává toliko samotná vratka daně, nikoliv její příslušenství. Tudíž dokud výše vylákaného kompenzačního bonusu nepřekročí částku 50 000 Kč, nelze o jakékoliv trestní odpovědnosti hovořit. Veškeré finanční a sankční dopady se budou odvíjet toliko od daňových zákonů, konkrétně od daňového řádu, vysvětlil Ondřej Lichnovský.

Pokud někdo úmyslně vylákal kompenzační bonus, to znamená, věděl, že zákonné podmínky nesplňuje, může se jednat o daňový trestný čin dle § 240 trestního zákoníku. Připomínám, jedná se o úmyslný trestný čin. Pokud tento úmysl chybí, nejde o trestný čin zkrácení daně. Aby daňový trestný čin byl postižitelný, musí vzniknout škoda většího rozsahu. To znamená minimálně ve výši 50 000 Kč, připojil se Jiří Vaníček.

S tímto výkladem souhlasí i bývalý šéf finanční správy Jiří Žežulka, který je nyní partnerem firmy Apogeo. Na svém twitteru uvedl: "Kompenzační bonus je dle zákona daň a její krácení či vylákání výhody na ní má svůj režim. Krácení daně je trestné od 50 tis. Kč, ale asi mají na tiskovém @financnisprava jiný právní názor."

Vzhledem k tomu, že za březen a duben mohou podnikatelé dostat maximálně 25 tisíc korun a za květen a červen 19,5 tisíce korun, celkové hranice pro případné krácení daně nedosahují. I kdyby podnikatelé neoprávněně čerpali kompenzační bonus za celou dobu, půjde maximálně o 44,5 tisíce korun a nemůže tak jít o trestný čin. Pokud tak nebude podpora prodloužena (a tím tak mohla překročit hranici 50 tisíc Kč), nemusí se podnikatelé obávat, že by jim v případě neoprávněného čerpání hrozilo, byť jen teoreticky, vězení.

Pro novináře

Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.