Zájem firem o odpočet nákladů na výzkum z daní opět roste

18.11.2020

picture

Související služby

Daňové poradenství

Zpět na výpis

Zájem firem o daňové odpočty na výzkum a vývoj roste. Podle odhadu Generálního finančního ředitelství by se celková částka odpočtu za loňský rok mohla pohybovat kolem 10 miliard korun. O rok dříve to přitom bylo jen 2,6 miliardy. V minulých letech finanční úřady daňové odpočty na výzkum a vývoj často zamítaly. Většinou kvůli formálním chybám nebo vágním definicím cílů výzkumných prací. Vyřešit to měla loňská změna zákona.

Počet podniků, které se rozhodly odečíst své náklady na výzkum a vývoj z daní, klesal od roku 2015. V roce 2018 to udělala jen zhruba tisícovka společností. Celkově je jich přitom v Česku registrováno přes 500 tisíc.

Zvlášť malé a střední firmy si náklady na výzkum a vývoj z daní zpravidla neodečítaly, ačkoliv by mohly. Bály se nařčení finanční správy, že chtějí tento způsob státní podpory zneužít. A nechtěly se poté se státem soudit o peníze.

"Velké množství sporů firem a finanční správy bylo vedeno o to, zda byl projekt výzkumu a vývoje vytvořen, tedy se všemi formálními náležitostmi dle zákona, před zahájením projektu či nikoliv," uvádí daňový specialista společnosti APOGEO Martin Bortlík. Jasně definovat mantinely plánovaného výzkumu a vývoje dříve, než se do něj skutečně pustí, bylo pro firmy obtížné. A finanční správa je tak mohla snadno nachytat na nepřesnostech.

Projekt počká, v první fázi stačí výzkum oznámit

Právě tomu měla zabránit novela zákona o dani z příjmů, podle níž už nemusí firmy předem sepisovat, jak bude jejich zamýšlený výzkumný projekt vypadat, co se v něm bude řešit a kolik to bude stát. Před zahájením projektu stačí finančnímu úřadu pouze poslat oznámení o tom, že si firma plánuje náklady na výzkum a vývoj z daní v budoucnu odečíst. "Od odeslání avíza si může společnost náklady vynaložené na výzkum a vývoj uplatnit v odpočtu," uvádí partner v daňovém oddělení poradenské společnosti Deloitte Luděk Hanáček.

V oznámení musí společnost uvést své identifikační údaje, název projektu výzkumu a vývoje, z nějž je zřejmé jeho obecné zaměření. "Název musí vystihovat obecné zaměření, aby nemohlo dojít k zaměnitelnosti projektových dokumentací," upozorňuje Bortlík. Podniky by se tak například měly vyhnout označování svých záměrů čísly. "Z názvu ve formě 'niZZ 2020 - 89 ZTRW 00089 AlfaII' nelze dovodit jeho obecné zaměření," uvádí příklad Bortlík.

Oznámení o zamýšleném odpočtu od účinnosti novely v dubnu loňského roku do konce letošního října už finanční úřady přijaly téměř 3700. Pokud budou všechny oznámené odpočty také úspěšně uplatněny, mohlo by se Česko přiblížit počtu běžnému v sousedním Rakousku. Tam tímto způsobem stát podpoří zhruba tři tisíce podniků ročně.

Reálně přitom může být faktických odpočtů na výzkum a vývoj ještě více než podaných oznámení. "Vzhledem k přechodným ustanovením příslušné novely zákona bylo v některých případech ponecháno na rozhodnutí daňových poplatníků, zda nového institutu využijí pro již probíhající činnosti výzkumu a vývoje, nebo zachovají stávající režim bez oznámení," vysvětluje Lukáš Heřtus z Generálního finančního ředitelství. Jinými slovy v roce 2019 mohly firmy dle svého uvážení využívat starý i nový režim. Přesné údaje o tom, kolik jich zvolilo starý způsob, finanční správa zatím nemá.

Na 3700 oznámení o pláno­vaném odpočtu na výzkum a vývoj poslaly firmy finančním úřadům od loňské novely. Česko se tak v zájmu o takovou státní podporu přibližuje Rakousku.

Nový pohled na projektovou dokumentaci

Aby mohl podnik odpočet reálně uplatnit, jen samotné oznámení finančnímu úřadu nestačí. Stejně jako dřív musí předložit také konkrétní projektovou dokumentaci. Tu ale nově stačí schválit až před podáním daňového přiznání, v němž si firma náklady na výzkum a vývoj odečítá.

V dokumentaci musí především jasně stanovit, v jakém období výzkumný projekt probíhá a co je jeho cílem. Vyčíslit musí také předpokládané výdaje, které na projekt vynaloží v jednotlivých letech od oznámení plánovaného odpočtu finančnímu úřadu. Chybět nesmí ani jména osob, které se na výzkumném projektu podílí. A popsat musí firma také to, jakým způsobem plánuje průběh projektu kontrolovat a jeho výsledky hodnotit.

Podle soudů je daňová sleva dobrodiním státu. Finanční úřady tak mohou být na firmy přísné.

"Projektová dokumentace bude většinou zpracovávána i několik měsíců po zahájení, a proto lze předpokládat ještě větší důraz finanční správy na obsahovou stránku a dostatečnou konkrétnost dokumentace," upozorňuje Bortlík. Poplatník také musí evidovat změny v dokumentaci, k nimž dojde po jejím schválení, a vynaložené náklady.

Potíže přetrvávají

Ani novela zákona ale neodstranila všechny problémy, s nimiž se firmy při uplatňování daňového odpočtu potýkají. Podle Generálního finančního ředitelství mají často potíž prokázat, že činnost, jejíž náklady si chtějí z daní odečíst, je skutečně výzkumem a vývojem, nikoliv pouze běžnou činností firmy. "Tato oblast je pro poplatníky nejvíce problematická, protože je pouze na jejich rozhodnutí, jakými důkazními prostředky prokážou tvrzenou skutečnost," vysvětluje Heřtus.

Firmy žádající o odpočet musí finančnímu úřadu především prokázat, že výzkumný či vývojový projekt přinese něco nového. Musí tak například doložit, že výsledkem bude konkrétní technické vylepšení jejího výrobku nebo procesu. Naopak jestliže je výrobek v podstatě daný a cílem projektu je vytvořit nové trhy nebo třeba hladce zprovoznit výrobu nebo kontrolní systém, žádost o odpočet nejspíš neobstojí.

"V případě, že výstupy projektu či argumentace poplatníka není dostatečná, nejčastěji volí poplatníci znalecké posudky či jiné typy posouzení, kdy nezávislý expert nebo znalec jmenovaný soudy posoudí situaci," radí Hanáček.

Problémy firmám dělá také evidence nákladů vynaložených na výzkum a vývoj. Ta musí být podle zákona oddělená od ostatních výdajů, což finanční úřady hlídají. "Není výjimkou, že podnikatel o celý odpočet přijde jen proto, že finanční úřad považuje evidenci nákladů na výzkum a vývoj za nedostatečně oddělenou od ostatních nákladů. Typickým důvodem pro odepření odpočtu pak je, že podnikatel nedovede prokázat, že určitý zaměstnanec skutečně strávil vykázaný čas na výzkumu," popisuje advokát se zaměřením na daňové právo Ondřej Trubač. K častým chybám patří také to, že firmy do evidence práce na výzkumu a vývoji zahrnou i dobu, kdy uvedení zaměstnanci na projektu nepracovali a věnovali se jiným činnostem. I to je pro finanční úřad důvodem k zamítnutí žádosti.

Podle daňových poradců a právníků také podniky stále dělají i zcela formální chyby. Například chybují v datech, zapomenou dokumentaci projektu podepsat anebo není jasné, jak výsledky projektu kontrolují.

Soudy ve sporech mezi daňovými poplatníky a finanční správou často připomínají, že odpočet je dobrodiním ze strany státu, a tudíž mohou mít úředníci na poplatníky vyšší nároky než jindy. Přesto jsou rozsudky zejména Nejvyššího správního soudu pro firmy často pozitivní. "Naposledy například soudy postavily najisto, že způsobilým osobním výdajem pro přiznání odpočtu na výzkum a vývoj je i náhrada mzdy za dovolenou zaměstnanců, kteří pracují ve výzkumu," upozorňuje Trubač.

V minulosti soud také například rozhodl, že k zamítnutí odpočtu nestačí konstatování úředníků, že podnik neprováděl výzkum a vývoj, protože při inkriminovaných projektech používal stávající technologie. Výzkum a vývoj totiž může mít v některých případech i podobu vyjasňování technické nejistoty nebo inovace výrobních postupů. Zda jde skutečně o výzkum a vývoj, pak musí odborně zhodnotit znalci, ne jen daňový úředník.

 

Pro novináře

Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.