15. 02. 2018

Hodnota lidského života pro účely reparace vzniklé újmy

Od účinnosti nového občanského zákoníku se stále více dostává do popředí otázka: „Kolik vlastně stojí lidský život?“ Tato otázka silně rezonuje zejména v souvislosti se stanovením náhrady vzniklé újmy při ublížení na zdraví, kdy předchozí právní úprava z roku 1964 nezavdávala jakoukoli příčinu a nutnost tento problém nějak detailněji řešit, neboť vyčíslení vzniklých újem na životě bylo striktně řízeno tabulkovými hodnotami ukotvenými v samotném občanském zákoníku. Současná legislativa však oblast záměrně upravuje naopak velmi vágně a soudům zde přisuzuje značnou libovůli, což dává příležitost bližšímu zkoumání tohoto jevu.

Důležitost stanovení hodnoty lidského života se však neomezuje pouze na oblast práva, resp. náhrady vzniklé újmy, ale rovněž často vystupuje jako jeden z důležitých faktorů v rámci rozhodovacích procesů, a to jak na úrovni veřejného sektoru (ochrana životního prostředí, bezpečnost dopravy), tak sektoru soukromého (např. automobilky – rozhodování o použití dodatečného bezpečnostního prvku v autě). Ministerstvo dopravy USA např. při svých kalkulacích z roku 2012 běžně využívá cenu lidského života na úrovni cca 125 mil. Kč (6,4 mil. USD), Agentura pro ochranu životního prostředí pak dokonce 166 mil. Kč (8,5 mil. USD). Českou jurisdikcí je aktuálně bez větších výhrad používána a přijímána doporučená metodika Nejvyššího soudu poskytující určitý návod pro rozhodování soudů v otázkách újmy na zdraví. Tato metodika zároveň implicitně předpokládá cenu života okolo 10 mil. Kč, ve výjimečných případech pak maximálně 20 mil. Kč.

Při úvahách o vnímání lidského života je tedy současná společnost „nucena“ stále více a více řešit pragmatičtější přístup, kdy je lidský život vnímán jako ekonomický statek přinášející určitý užitek a jedinec se ho snaží maximalizovat. Obecně však ve společnosti stále převládá přesvědčení, že hodnota lidského života je nevyčíslitelná, pokoušet se hodnotu zjistit je nemorální a jakékoli úvahy o hodnotě života tak pozbývají smysl. Právě z těchto důvodů a z důvodu neexistence trhu s životy (dříve otrokářství) jsou otázky vyčíslení hodnoty života velmi kontroverzní a složitou problematikou, jejíž řešení je vhodné svěřit odborným institucím, mj. znaleckým ústavům v kooperaci např. s odborníky na medicínu.

V rámci stanovení hodnoty života je nutné primárně rozlišit dvě základní kategorie:

  • Specifický život – život jednoho konkrétního jedince se zohledněním veškerých specifik jeho života a pohledů všech zúčastněných stran (teoreticky by mohl být i záporný).
  • Statistický život – život libovolného (průměrného) jedince splňujícího daná kritéria bez zohlednění specifik konkrétního života.

V naprosté většině případů je však primárním zájmem vyčíslení hodnoty statistického života, tj. value of statistical life (VSL). V praxi se pro jeho stanovení využívá především těchto čtyř, resp. pěti metodických přístupů, založených na vnímání člověka jakožto ekonomického subjektu.

  • Metoda lidského kapitálu – stanovení produkčního potenciálu jedince v podobě mzdy, důchodu aj. do budoucna, převedených na současnou hodnotu pomocí diskontace.
  • Metoda ochoty platit (WTP) – vychází ze stanovení ochoty lidí zaplatit za určité bezpečnostní opatření snižující pravděpodobnost nastání škodné události o X %.
  • Metoda ochoty přijmout (WTA) – obrácený případ v porovnání s WTP. Vychází z otázky: „Za kolik peněz byste byli ochotni podstoupit určité riziko?“
  • Metoda VOLY – vychází z otázky: „Kolik jste ochotni zaplatit za prodloužení délky života např. o 3 měsíce?“
  • Alternativní metoda – Analýza pojistné hodnoty (životní pojištění) – vychází z otázky: „Jakou částkou je jedinec ochoten krýt svůj vlastní život pro případ rizika smrti?“

Výsledky významných odborných studií zabývající se cenou lidského života, a to primárně na základě metod WTP a WTA aplikovaných formou dotazování statisticky významného počtu respondentů, jsou pak následující:

Studie Rok Hodnota 2016 (v mil. CZK) Země
Melichar, Sčasný, Urban 2009 66–293 ČR
Sčasný, Urban 2007 67–298 ČR
Jenkins, Owens, Wiggins 2001 21–74 USA
Viscusi 1979 88 USA
Atkinson, Halvorson 1990 91 USA

* Hodnoty přepočteny k roku 2016 pomocí CPI, zohledněna parita kupní síly dle PPP na úroveň ČR.

S ohledem na výsledky studií je evidentní, že aktuálně používané hodnoty stanovené na bázi metodiky Nejvyššího soudu (cca 10–20 mil. Kč) jsou výrazně nižší a nemusí tak poskytovat poškozeným osobám přiměřené zadostiučinění. Na druhé straně by však výše odškodnění neměla mít pro škůdce likvidační charakter, což hodnoty života okolo 300 mil. Kč mohou mít. Jako přiměřeně reálný a dostatečný nárok se pak jeví spíše spodní hranice intervalů pohybující se okolo 60–70 mil. Kč. Aktuálně judikované hodnoty okolo 10–20 mil. Kč je pak dle mého názoru vhodné vnímat spíše jako určitou spodní hranici ceny života, nikoli však jako nespornou a úplnou.

Autor: Petr Novák, Valuation Consultant, e-mail: novak@apogeo.cz, tel.: +420 267 997 751

Nechte si zasílat náš newsletter

Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.