1. 02. 2019

Aktuality

Koupili jste či prodali v loňském roce nemovitou věc?

Pokud ano, mohla Vám vzniknout povinnost vůči dani z přiznání dani z nemovitých věcí. U daně z nemovitostí je rozhodující vlastnické právo k 1. 1. 2019. Posledním dnem pro podání přiznání je 31. 1. 2019. Pokud si nejste jisti, obraťte se na nás a my tuto povinnost prověříme.

Požíváte automobil k podnikání?

Pokud ano, vznikla Vám daňová povinnost u daně silniční. Přiznání k dani silniční se podává také v termínu 31. 1. 2019 a v daném termínu je také splatný případný nedoplatek.

V případě Vašeho zájmu můžeme daňová přiznání zpracovat. V případě jakýchkoli dalších dotazů ohledně výše zmíněných přiznání, případně i jiných daňových otázek, Vám jsme k dispozici.

Změny účinnosti směrnice EU o DPH od 1. 1. 2019

Dne 16. 1. 2019 vstoupí v platnost novelizace směrnice Evropské unie, která umožní členským státům zavedení přenesené daňové povinnosti na všechna vnitrostátní zdanitelná plnění, která překročí stanovený limit ve výši 17 500 eur.

V současné době musí Česká republika vypracovat žádost o povolení tohoto plošného uplatnění přenesení daňové povinnosti. Aplikace tohoto přenesení daňové povinnosti se předpokládá nejdříve v roce 2020.

Sazba daně z přidané hodnoty u hromadné dopravy

Do druhé snížené sazby daně (10 %) je nově přeřazeno jízdné u pozemní a vodní hromadné pravidelné dopravy. V současné době se čeká na vyhlášení ve Sbírce zákonů a uplatní se 15. den po jejím vyhlášení. Do té doby bude uplatňována první snížená sazba ve výši 15 %.

Změna u paušálních výdajů

Pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti byl navýšen limit výdajů uplatňovaných procentem z příjmů na výši 2 000 000 Kč. Sazby daně z příjmů zůstaly stejné.

Sleva za umístění dítěte

V roce 2019 dojde k úpravě formálních náležitostí potvrzení pro uznání slevy za umístění dítěte. Potvrzení musí obsahovat jméno vyživovaného dítěte poplatníka, celkovou výši výdajů, kterou za něj za dané zdaňovací období poplatník vynaložil, a datum zápisu tohoto zařízení do školského rejstříku nebo evidence poskytovatelů nebo datum vzniku jeho živnostenského oprávnění.

Zvýšení asimilačního prahu zakládajícího povinnost vykazovat Intrastat 2019

Osobám registrovaným nebo identifikovaným v ČR k DPH, tzv. zpravodajským jednotkám, vzniká povinnost vykazovat data pro Intrastat.

Novelizací prováděcího nařízení vlády došlo od 1. 1. 2019 ke zvýšení asimilačního prahu, jehož dosažení zakládá povinnost vykazovat data prostřednictvím statistického hlášení Intrastat, a to z 8 mil. Kč za kalendářní rok na 12 mil. Kč za kalendářní rok – posuzuje se hodnota zboží odeslaného do jiných členských států, resp. přijatého z jiných členských států. Pro leden 2019 je rozhodující dosažení hranice 8 mil. Kč za rok 2018; pokud však nebude za rok 2019 dosažena hranice 12 mil. Kč, za leden 2020 již nevznikne povinnost Intrastat podávat.

Poznámka: Bezúplatně dodávaný reklamní materiál se do Intrastatu nevykazuje bez ohledu na jeho hodnotu, bezúplatně přijímaný nebo odesílaný propagační materiál se však bez ohledu na jeho hodnotu do Intrastatu vykazuje.

„Bezdomovci“ čile podnikají

Přestože Martin Č. vlastní realitní kancelář, která pomáhá lidem najít nový domov, on sám úředně žádný nemá. Trvalé bydliště má hlášené na radnici. Statistika ukazuje, že každá pátá taková firma neplatí daně, jak má. A státu utíkají miliardy. „Počet těchto firem dosáhl 14 453 a meziročně se zvýšil o 76 procent. Stejně tak prudce narůstají počty ‚bezdomovců‘ angažovaných ve firmách, aktuálně jich je 9 599, což je o 80 procent víc než v roce 2017,“ uvedla Petra Štěpánová, analytička společnosti Bisnode, která s daty přišla.

„K přepisu na bezdomovce dochází v situaci, kdy se firma dostane do finančních problémů a připravuje se na insolvenci. Původní statutár se chce vyhnout dlouhému insolvenčnímu řízení, a tak firmu přepíše na bílého koně. Tím je pro něj věc vyřešena,“ komentuje to ekonom ze skupiny APOGEO Jiří Žežulka. Důvod ukrýt se mohou mít i majitelé firem, kteří se za bezdomovce jen vydávají.

Zajišťovací příkazy dopadly na dva tisíce firem, ty podaly na finanční správu více než 250 žalob. Neuspěly ani tři čtvrtiny 

Od roku 2014, kdy do vedení Generálního finančního ředitelství (GFŘ) nastoupil Jiří Žežulka (v současné době je partnerem skupiny APOGEO), začala finanční správa ve velkém využívat takzvané zajišťovací příkazy – mimořádný prostředek k zadržení peněz firmám, u nichž se objevilo podezření z daňových úniků. 

V roce 2013 jich bylo vydáno 457, další rok už přes tisíc a v následujících třech letech ještě téměř o polovinu více. Radikální nástroj dopadl na dva tisíce firem, některé dokonce zlikvidoval. Berní úředníci také postupně zajišťovali menší a menší částky. V roce 2013 šlo průměrně o 22 milionů korun, v roce 2015 to bylo už jen 8,6 milionu a za prvních deset měsíců loňského roku dokonce průměrně čtyři miliony korun. Na začátku prosince 2018 finanční správa evidovala už 262 správních žalob, kde se postižené firmy domáhaly toho, aby soud zajišťovací příkaz přezkoumal. V těchto řízeních byli správci daní úspěšní jen v 69 procentech (údaj k 3. prosinci 2018). 

 

Nechte si zasílat náš newsletter

Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.