Kalkulace vzniklé nemajetkové újmy

3.10.2018

picture

Související služby

Zpět na výpis

Kolegové ze skupiny APOGEO pomohli známému českému spisovateli, o kterém byl uveřejněn článek, v blíže neupřesněném bulvárním časopise, týkajícího se difamujících informací.

Dne 5. 12. 2004 došlo k uveřejnění článku v blíže neupřesněném bulvárním časopise (týdenní periodikum) týkajícího se difamujících informací o známém českém spisovateli.

Zveřejněný článek pojednává o spisovatelovu údajném mileneckém poměru se svou studentkou, přičemž v článku samotném jsou užity zvláště urážlivé a značně dehonestující podtitulky odkazující na samotný milostný akt spisovatele se studentkou s výrazným sexuálním podtextem.

Z hlediska použitého způsobu prezentace byl pak článek spojen přímo s fotografií spisovatele, jeho ženy, dítěte a údajné milenky. K významnému rozšíření předmětných difamačních informací navíc dopomohla skutečnost, že bulvární časopis využíval pro svá nová čísla reklamní spoty na významné komerční televizní stanici a v blíže neupřesněných rozhlasových sdělovacích prostředcích, to vše dne 4. 12. 2004 (tj. bezprostředně den před vydáním předmětného článku). Předmětné informace pak bulvární týdeník otiskl právě v době, kdy manželka spisovatele čekala druhé dítě a byla tak fyzicky a psychicky podstatně méně rezistentní ohledně kritiky ze strany bulvárních deníků.

Soudní řízení a přiznané náhrady

Dne 3. 3. 2005 byla ze strany spisovatele z výše uvedených důvodů podána žaloba na společnost vydávající předmětné periodikum bulvárního deníku, a to žaloba na ochranu osobnosti a způsobenou nemajetkovou újmu domáhající se náhrady v celkové výši 5 mil. Kč. Městský soud v Praze rozhodl v první instatnci tak, že skutečně došlo k porušení jeho práv, že informace publikované bulvárním časopisem byly nepravdivé, resp. jejich pravdivost nebyla vydavatelstvím jakkoli prokázána ani pečlivě a dostatečně ověřena, přičemž náhrada vzniklé újmy byla přiznána ve výši 50 tis. Kč + náklady řízení.

Z důvodu nízké přiznané náhrady se spisovatel odvolal k Vrchnímu soudu v Praze, který vycházel ze skutkových zjištění a důkazů soudu prvního stupně doplněných o dodatečný výslech spisovatele. Z výslechu pak mimo jiné vyplynulo, že na článek reagovalo nejen jemu blízké okolí a kamarádi, ale rovněž i okolí širšího charakteru. Vrchní soud pak zde rovněž zohlednil i tzv. preventivní úlohu zadostiučinění a navýšil náhradu nemajetkové újmy o dodatečných 150 tis. Kč, tedy celkem na úroveň 200 tis. Kč + náklady řízení.

V červnu 2009 podal spisovatel z důvodu nízké přiznané náhrady vzniklé újmy v dané věci ústavní stížnost, jejíž podstatou byla především problematika otázky nezohlednění obecnými soudy závažnost a intenzitu zásahu do základních osobnostních práv. Dle rozhodnutí Ústavního soudu pak bylo na spisovatele pohlíženo jako na pouhý objekt, kdy bulvární týdeník využil proslulosti spisovatele za účelem navýšení svých zisků, resp. byl motivovaný pouze jednoznačným úmyslem získat majetkový prospěch uveřejněním nepravdivé informace. Ústavní soud pak ve svém rozhodnutí rovněž uvedl, že přiměřené zadostiučinění musí nejen zmírňovat a reparovat vzniklou újmu, ale rovněž musí plnit funkci preventivně-sankční, tj. funkci odrazovat od tohoto jednání. V březnu roku 2012 Ústavní soud rozhodl, že odškodnění ve výši 200 tis. Kč se jeví jako zcela nedostatečné, které jako takové může být i několikanásobně vyšší, a vrátil celou věc k projednání Městskému soudu v Praze, který k dnešnímu dni v dané věci nerozhodl a nenastal tak žádný posun ve smyslu přiznání nové, resp. vyšší náhrady vzniklé újmy.

Průběh zakázky

Kvantifikace nároku způsobené újmy

Vzhledem k charakteru předmětné žaloby na ochranu osobnosti, kdy spisovatel nárokuje náhradu za jemu vzniklou nemajetkovou újmu neexistuje v českém právním systému jednoznačný metodický postup či standardizovaná technika, kterou by mohla být nemajetková újma vyčíslena.

Aktuálně tak soudy s ohledem na absenci ekonomicky zdůvodnitelného, racionálního a zpětně přezkoumatelného postupu, posuzují tyto záležitosti v kontextu minulých judikátů a obecných zásad slušnosti, přičemž je většinou implicitně posuzována relace poškození osobní cti a ceny lidského života pro pozůstalé pohybující se v relativně ustálené judikatuře na úrovni okolo 240 – 500 tis. Kč (dříve dle tabulkových hodnot cca 240 tis. Kč). Takováto výše odškodnění však zcela postrádá právě preventivně-sankční rovinu zadostiučinění, neboť v relaci k finančním poměrům vydavatelství bulvárního časopisu si lze jen těžko představit změnu jeho chování v této oblasti do budoucna, pokud vezmeme proti tomu v potaz zvýšení zisku spojenému s prodanými výtisky a zvýšení čtenářské základy jednorázově i do budoucna. Pokud tato jednoduchá bilance bude z pohledu vydavatelství kladná, bude takto konat i nadále a preventivně-sankční rovina nemůže být naplněna, čemuž pomáhá mimo jiné i délka soudního procesu, neboť např. s délkou 5 až 10 let – někdy i více, rapidně klesá cena peněz, takže už tak nízká částka reparované újmy je z pohledu současné hodnoty peněz ještě nižší.

Metoda a kalkulace celkové výše nároku

Pro kvantifikaci vzniklé nemajetkové újmy byla použita metodika založená na ekonomicky zdůvodnitelné a racionální paralele lidské osobnosti s duševním vlastnictvím, a to na bázi licenčního poplatku (licenční analogie) využívající čistě tržních dat s možností zpětné přezkoumatelnosti, kdy jako potenciální právní nároky lze s ohledem na charakter nárokované imateriální újmy identifikovat jednak přiměřené zadostiučinění, jednak bezdůvodné obohacení.

Pro účely kalkulace vzniklé újmy je třeba v první řadě stanovit bázi tržeb, ze které bude obvyklý licenční poplatek a potažmo vzniklá nemajetková újma kalkulována, přičemž obecně je možné kalkulovat buď ze strany relevantních tržeb škůdce (zde bulvární časopis) nebo z relevantních tržeb poškozeného (zde známý český spisovatel). Vzhledem k charakteru předmětné kauzy bylo v tomto případě vycházeno z ročních tržeb bulvárního časopisu (mimo tržeb z inzerce) implikujících v sobě výnosový potenciál předmětného článku a schopnost, možnost a vliv mediální společnosti rozšířit sdělení mezi počet příjemců, přičemž s ohledem na finanční poměry mediální společnosti právě tato hodnota tržeb plně a v dostatečné míře zohledňuje preventivně-sankční princip zadostiučinění a jako taková je použitelná pro vyčíslení vzniklé újmy.

Následně je vyčíslena relevantní sazba licenčního poplatku v procentuálním vyjádření, jehož hodnoty jsou obvyklé v daném oboru, místě a čase se zohledněním dílčích specifik daného případu, mj. vizuální, obsahová a kontextuální stránka případu (text + fotografie, vulgární urážející slovník s výrazným sexuálním podtextem, probíhající těhotenství manželky spisovatele, zcela smyšlené a ničím nepodložené informace – prokázáno soudem prvního stupně). V intencích sazby licenčního poplatku jsou rovněž zohledněny skutečnosti týkající se samotného způsobu prezentace, četnosti a rozložení expozice v čase (mj. článek v týdenním periodiku bulvárního časopisu, reklamní spoty na významné komerční TV stanici, prezentace mimo titulní stranu časopisu, jednorázová expozice bez opakujícího se charakteru), dále pak skutečnosti ve vztahu k charakteru mediální společnosti co do významnosti a etablovanosti na trhu ve vztahu k ovlivnění veřejného mínění, a to včetně tržního podílu v rámci příslušné mediální agendy (nově zavedený bulvární týdeník, dynamický růst prodaného nákladu, tržní podíl na úrovni cca 30 – 35 %1 ).

V posledním kroku je třeba sazbu resp. násobek licenčního poplatku upravit ve vztahu k legislativě s ohledem na právní nároky přiměřeného zadostiučinění poškozeného (princip satisfakce a prevence) a bezdůvodného obohacení škůdce, kdy s ohledem na použití zcela smyšlených a ničím nepodložených informací – prokázáno soudem prvního stupně, a tedy evidentní úmysl škůdce přilákat nepodloženou a difamující informací pozornost čtenářů bulvárního časopisu (tj. zjevný úmysl), byla výše sazby licenčního poplatku adekvátním způsobem navýšena, resp. multiplikována. Sazba licenčního poplatku je následně aplikována na tržby bulvárního časopisu, čímž je stanoven licenční poplatek.

Výše uvedeným způsobem byla kvantifikována celková výše vzniklé nemajetkové újmy reparující jak právní nárok přiměřeného zadostiučinění, tak bezdůvodné obohacení škůdce, přičemž za jednoznačný nárok poškozeného, resp. spisovatele je uvažován pouze první z výše zmíněných. Reparace bezdůvodného obohacení má pak spíše společensko-prospěšný charakter a není tak do kalkulace výsledného nároku spisovatele zahrnuta.

Na základě výše uvedených skutečností reflektujících specifické okolnosti konkrétního případu při zachování „tržnosti“ samotného ocenění co do vizuální, kontextové a obsahové stránky případu, způsobu, četnosti a rozložení expozice sdělení v čase, vyšší intenzity zásahu do osobnostních práv spisovatele a v neposlední řadě nižší etablovanosti bulvárního časopisu s týdenní periodicitou nákladu, hodnota nároku na reparaci nemajetkové újmy vypočtená metodou licenční analogie činí: 2 974 tis. Kč až 3 966 tis. Kč

Poznámka:1 tj. dle prodaného nákladu na relevantním trhu – bulvární časopisy s týdenní periodicitou 

Závěr

Výše uvedený nárok na reparaci vzniklé újmy souhrnně rehabilituje jak ochranu osobnosti spisovatele, tak ochranu osobnosti těhotné manželky spisovatele dotčené škodním jednáním škůdce. Rovněž je třeba upozornit, že uvedený nárok na reparaci vzniklé újmy nezahrnuje případnou materiální náhradu škody vzniklou poškozenému z titulu škodního jednání, neboť tato nebyla předmětem žaloby na ochranu osobnosti.

Připravil Petr Novák, Valuation Consultant APOGEO Esteem, a.s. ve spolupráci s Pavel Tůma, Partner, Expert Institute

Další novinky z kategorie - Případové studie

Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.